J.A.N. – Jdeme Autistům Naproti z.s.

Začalo to jedním osobním příběhem v roce 1999. Manželům Markétě a Ivanovi Jandekovým narodila dcera Maruška. Vše se zdálo v pořádku a z porodnice si odnášeli zdravé dítě. Holčička však postupně ztrácela nabyté dovednosti a vrstevníci se jí vzdalovali. Co dělat? Kam se obrátit o pomoc? To všechno rodiče řešili, a protože internet ještě nebyl běžně dostupný, začali telefonovat a obíhat různé instituce. Výsledkem bylo, že se oklikou vrátili zase sami k sobě. Takovou pomoc, kterou si představovali, s možností volby pro sebe i své dítě, nenašli.

V březnu 2003 založili Iniciativu rodičů a přátel autistických dětí s názvem V sobě. Rodiče dětí s postižením měli v každodenním nelehkém žití nacházet především sílu sami v sobě a začít být iniciativní.

První schůzky probíhaly v Olomouci na Dolním náměstí v dnes již zaniklé neziskovce Proso, kterou vedl psycholog pan Petr Hroch, známý pana Jandeka. Následně azyl pro setkávání rodičů dětí s autismem na sdílecích skupinách a schůzkách s odborníky poskytl pan Michal Umlauf z Maltézské pomoci. Další „štací“, díky paní Lence Malíčkové, se stal prostor občanského sdružení Žebřík nedaleko Flóry. Paní Malíčková pak nezištně pomáhala jako dobrovolník s účetnictvím organizace a psaním prvních grantů.

V roce 2007 čas dozrál k založení občanského sdružení “Jdeme autistům naproti – Olomouc o.s.”, které znáte pod zkratkou JAN – Olomouc o.s. . Mezi zakládající členy kromě manželů Jandekových patřila speciální pedagožka a dramaterapeutka slečna Ingrid Hanzlíková, kamarádka Ivana a Markéty, dále paní Judita Morongová Tichá – máma dcery Daniely s autismem, a paní Sylva Kočí, speciální pedagožka a člověk, který se s manžely Jandekovými přátelil již léta před tím.

Následně obdržel JAN – Olomouc o.s. od nadace NROS ( Kuře ) první grant. Organizace se začala profesionalizovat, i když to vůbec nebylo v původním plánu – ten obsahoval pouze svépomocné činnosti rodičů ve prospěch svých postižených dětí. Situace byla však taková, že telefonáty a další dotazy ohledně konkrétní pomoci pro děti s autismem přesáhly hranici běžné pomoci mezi souputníky podobného osudu.

Po osmi a půl letech péče o dceru začala paní Jandeková pracovně působit v organizaci JAN. Sama se věnovala dětem s PAS na kroužcích, dělala vlastně i osobního asistenta: některé děti doprovázela z jejich domovů či ze zařízení, kde pobývaly přes den, do tělocvičny na sportovní kroužek nebo do herny. Hlavní péči o Marušku převzal od té doby její táta Ivan.

Postupně se rozšířily nabízené aktivity a také pracovní tým, do kterého přibyla speciální pedagožka paní Sylva Kočí, která má velkou zásluhu na vzniku a rozvoji rané péče.

Ještě dříve však vykouklo na svět mateřské integrační centrum JANíček. Manželé Jandekovi měli tuto představu – vybudovat popořadě vše, co jim v systému péče o „speciální děti“, a v komunitě vůbec, pro jejich dceru a další takové děti, chybělo. Jen trochu přecenili své síly….

V roce 2009 zaregistroval JAN – Olomouc o.s. první sociální službu, a to ranou péči pro děti do 7 let.

V té době však už Maruška Jandeková nepatřila svým věkem do této cílové skupiny… Inu,záměr je jedna věc, realizace věc druhá. Čas utíká velmi rychle, a to hlavně dětem s postižením a jejich rodinám. Potřebují komplex služeb a aktivit, mezioborovou spolupráci, možnost volby. Snad až současná doba nabídne to, co bylo potřeba již dávno, a není to žádným nadstandardem – tedy možnost žít normálnější život, ač máte těžce postižené dítě.

V rané péči v jejich počátcích působila nezastupitelně společně s paní Sylvou Kočí a paní Markétou Jandekovou také paní Jana Srbková Nováková. Speciální pedagožka, která oslovila JAN ještě coby studentka při realizaci své diplomové práce a, jako jedna z mála, vytrvala a byla pro celou organizaci přínosem.

Počátkem roku 2016, z důvodu vydání nového občanského zákoníku, proběhla změna názvu organizace na Jdeme Autistům Naproti z.s., se zkratkou JAN z.s.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *