Příznaky ataky

Jak vypadají nejtypičtější příznaky ataky?

Jak bylo řečeno, při atace mohou být postiženy jednotlivé funkční systémy, které jsou při diagnostice nemoci vyhodnocovány v rámci tzv. Kurtzkeho škály EDSS (viz dokument). Odkaz na dokument: https://www.roska.eu/file.php?nid=18209&oid=7938054

1. Příznaky pyramidové – patří sem postižení hlavní motorické dráhy (hybnosti), tedy přítomnost centrální parézy (poruchy hybnosti) a její tíže.

2. Příznaky mozečkové – poškození mozečku se vztahuje zejména k funkcím souvisejícím se stabilitou a koordinací pohybu. Především jde o poruchy stoje a stability v chůzi, neschopnosti provést přesně koordinovaný pohyb (např. uchopení sklenice) a také závratě, které jsou nerotačního charakteru a projevují se nestabilitou, tahem a tendencí k pádům dozadu.

3. Příznaky kmenové – patří sem nejčastěji dvojité vidění (diplopie) v důsledku ztráty schopnosti koordinovaných pohybů očních bulbů včetně poruchy schopnosti zaostření při rychlejším přiblížení a oddálení pohledu. „Roztřesenost“ vnímaného obrazu může být způsobena tzv. nystagmem, který má původ jak v zánětlivých ložiscích mozkového kmene, tak i mozečku. Kombinovaným častým projevem diplopie a nystagmu je tzv. internukleární oftalmoparéza. Kmenové příznaky mohou mít stejně jako míšní ložiska obraz jak výrazného motorického, tak senzitivního postižení (např. dotykového či termického čití ad.). K dalším příznakům patří postižení trigeminu, mimické inervace, dysartrie, poruchy sluchu, polykání či mluvení.

4. Příznaky senzitivní – k nim řadíme jednotlivé poruchy čití (dotykové, termické (teplo–chlad), schopnost vnímat vibraci, polohocit a pohybocit). Projevem postižení v prvním stadiu jsou iritační projevy – parestézie (brnění), dysestézie (nepříjemné vjemy vyvolané dotykem), různé tlakové až bolestivé vjemy, které souhrnně označujeme jako centrální neuropatická bolest. Při předklonu hlavy často pacient pozoruje silnou elektrizující bolest mající charakter elektrického výboje vystřelujícího z oblasti šíje podél páteře do končetin (Lhermittův příznak).

5. Příznaky sfinkterové – mezi další patří příznaky sfinkterové, příp. sexuální, ať už je to urgence (nutkavé močení), jindy naopak retence (neschopnost či obtížnost zahájení mikce a vyprázdnění stolice). Častým jevem je i slabý proud moči a problematické ukončení mikčního děje (po vymočení dochází k následnému odkapávání moči). Důsledkem uvedených obtíží je tzv. detrusoro-sfinkterová dyssynergie a její diagnostika a léčba spadá do kompetence poučeného urologa.

6. Příznaky zrakové – zpravidla jde o snížení zrakové ostrosti na jednom oku v důsledku zánětu očního nervu. Problémem mohou být i výpadky zorného pole (skotomy). Méně častým příznakem může být ztráta barevného vidění, barvocitu.

7. Příznaky mentální a kognitivní – únava, neschopnost se koncentrovat, zhoršení paměti, prodloužení reakční doby (např. při řízení motorových vozidel), deprese či euforie. Řadu příznaků většinou odhalí až příslušné testy či psychiatrické vyšetření.

Vedle těchto funkčních systémů se v rámci rozšířené škály disability hodnotí schopnost chůze, tedy kolik je schopen člověk ujít bez nutnosti odpočinku v metrech. Tyto parametry funkčního zhodnocení a mobility dávají výsledný stupeň na škále EDSS a pomáhají lékaři se zorientovat, zda došlo ke zhoršení nemoci či nikoliv.

Výše uvedený výčet příznaků je uveden spíše kategoricky v rámci hodnocení typu a tíže ataky, ovšem ataka může mít daleko rozsáhlejší pestrost ve svých projevech, a proto každé podezření na zhoršení neurologického stavu a příznaků trvajících déle než 24 hodin, které nejsou vázány na infekci či zánětlivé onemocnění, je potřeba řešit se specializovaným neurologem v RS centru.

prof. MUDr. Jan Mareš, Ph.D.